Stačí se rozhodnout: Svobodná vůle
Lidé se mění a vracet se neustále v mysli k minulosti nemá smysl. Ovšem,
inventura by se dělat měla.
Když cítíme, že jsme nebo někde něco se pohnojilo, musí se najít příčina.
Už jen proto, aby se to neopakovalo. Jinak se to bude vracet a vracet, v jiných podobách a jiných situacích.
Hybaj do minulosti, huš, huš.
Nebo si dej třeba kávu….
Moje lokální slunce je jen mé, Vaše slunce jen Vaše.
Kdybych řekla, že Vám to své půjčím, lhala bych.
Vím a jsem bytostně přesvědčená, že ego je schopné jakéhokoli konstruktu jen kvůli tomu, aby ho nic nebolelo, aby ho nic neohrozilo.
To pomyšlení, že žijeme v iluzi, jakkoli důmyslné, a jsme jí ochotní věnovat naši životní energii a nikdy nepoznat nekonečno, to je tak konejšivé.
Čas nejsou peníze, čas je zloděj, jen ego ve svém třpytivém hávu. A prostor? Pro ten se vedou války a dává našim jakkoli nepatrným životům smysl jen proto, abychom si dokázali, jak jsme malicherní.
Čím víc o pravdu usilujeme, tím víc nám uniká. Zaslepeni s vahami v rukách se ženeme do propastí, které si mezi sebou stavíme.
To je zase den. Kašlem na to, pojďme vytěsnit „pár dalších maličkostí, které nejsou v našem životě vůbec důležité“.
Ale no tak, ironie už bylo dost. Dnes máme možnost zažít den otevřených dveří. Pusťte mozek do nitra srdce a naopak. Může to být zajímavá zkušenost pro všechny zúčastněné. Co kdybychom dnešní den věnovali jenom pravdě, té jedné obyčejné, bez příkras a pozlátek, té nuzné, o kterou je vždy nouze?
Jen z nouze bývá ctnost a chudoba cti netratí. Vždyť co je skutečné bohatství?
Když měl mládenec přinést ptáka ohniváka, musel vybrat obyčejnou klec. Když měl přivést koně zlatohříváka, musel vybrat obyčejnou ohlávku, nikoli přezdobený postroj. Kdyby zvolil špatně, zvíře by spustilo povyk a vzbudilo by celý dvůr a zámek a mládenec by svoji pannu nezískal, neosvobodil.
Krásný den a dobré volby
Šišky se obecně doporučují do hmyzích hotelů pro jejich pevnost a trvanlivost. Nejrůznější hmyz je má též v oblibě. Proti modřínovým se snad nedá namítnout nic.
Ostatní šišky se stávají hmyzí pastí, obzvláště, když zaprší.
Udělali jsme tedy s menší borovicovou šiškou pokus.
Šišku jsme za krásného jasného letního dne sebrali ze země a doma ji dali do misky s vodou.
Chtěli jsme si ověřit teorii, o které jsme někde četli.
Už po pár minutách se šiška začala zavírat.
Za 15 minut byla šiška skoro celá zavřená.
Šišky jsme vyndali z vody.
Tato fáze netrvala déle než 20 minut. Jak dlouho spí hmyz, netušíme.
Doufali jsme, že se šiška při vysychání zase otevře, ale již je to víc než 5 hodin a šiška je zavřená ještě pevněji než dosud.
Pokud se něco změní, dáme Vám vědět.
Pohledem ze světa do světa a krása jí náleží,
jen kouzlo písečné tajemství ustřeží.
V zákoutí skrývá se příměří,
ve které na světle každý snad uvěří.
Víra ta tvoří tento svět i záhrobí,
hroutí se, propadá a rodí se i v příkoří.
Kouzlo je radost a dává poznání,
lásce se ve světle nikdo nebrání.
Kdybys snad cestičku ztratil,
stačí jen pomyslet, abys zas nabyl.
Dívej se do srdce víc než ven,
vždycky je naděje a čas je jen sen.
