„Staré pověsti české za 100 let…
Malá dcerka se v roce 2120 ptá svého otce:
Tati, dneska jsem zaslechla, že prý kdysi žili v nějakých Čechách nějací Češi, slyšels o tom něco?
Samozřejmě maličká, prý právě podle nich se dnes říká: „ty seš blbej jako Čech!“
Aha a kde ty Čechy byly?
No, to se přesně neví, ale asi někde ve střední Evropě.
A to vážně byli tak blbí?
Asi ano, prcku, podle pověstí si prý rozprodali a vytunelovali vlastní zemi, jejich vláda nechala lidi umírat, protože náklady na léčení si nemohl slušný člověk dovolit a pokud ano, brzy zemřel zadlužený hladem, protože lichvářství bylo posvěceno na byznys.
Za vrcholné představitele si postupně volili kdejakého lumpa, jeden prezident dokonce pustil lumpy a darebáky ještě dříve než je stihli potrestat a zabavit jim, co nakradli.
Ti Češi si zlikvidovali zemědělství a průmysl a tím vzali lidem práci.
Prodávali jedovatý alkohol, dováželi a draze prodávali odporné a nezdravé potraviny z jiných zemí jen proto, že byly levné a dalo se na nich zbohatnout.
Kdo se bránil útočníkovi, toho zavřeli a útočník byl ponechán na svobodě a ještě odškodněn.
Vyživovali si z vlastní kapsy ty, co nechtěli vůbec pracovat, prodejné politiky, různé mafie, církev, příživníky a jiné darebáky. Stali se poskoky cizích mocností.
Dokonce i zákony dělali takové, aby vyvolení mohli beztrestně krást a prostí lidé to spláceli z obrovských a nesmyslných daní.
Pustili si do země další příživníky, kteří opustili vlastní rodiny v nouzi, nechali je pustošit svoji vlast, kulturu a domy.
Ale nejspíš to jsou jenom povídačky, tomu se nedá věřit. To se asi jenom tak říká, víš, protože podle výpočtů tak blbý nikdo ani být nemůže!“
Foto zima 2020, Říp v mlze @liberavoluntas.cz