A už se opět rozjela debata na téma chybějících idolů a osobností.
Já sama jsem za tento trend docela ráda. Je to totiž zároveň i ukazatel toho, že si začínáme vážit sami sebe, přestáváme někoho jen kopírovat, začínáme žít sami za sebe, učíme se to dělat zodpovědně a začínáme sami sebe vnímat jako vzory hodné následování.
Kéž to není jen další způsob sebeklamu, kéž to není jen slepá ulička, ve které podlehneme svým neřestem a slabostem. Kéž dokážeme být tím nejlepším ve více a více okamžicích.
“ Přišel jsem s tou myšlenkou. Řekli mi, že je to dobré, ať to rozvedu. Řekli mi, nenech se ovlivnit literaturou, piš, jak Ti to přijde. A já jsem několik týdnů psal.“
S panem Kubínem se musíte seznámit. Jeho energie, nadšení a pozitivní nálada Vás naprosto pohltí. Na první pohled nepůsobí nijak výrazně. Pokud byste šli okolo něj pohrouženi do starostí sám v sebe, nejspíš, byste si ho ani nevšimli.
Co mi to jen připomíná? Podobně se hovořilo od pradávna o všech „velkých“ lidech, kteří se zasadili o pokrok nebo zásadně přispěli vývoji společnosti.
Třebaže by se mohlo zdát, že autor navazuje na myšlenku Mistra Jana Amose Komenského, je třeba se s tvorbou a hlavní myšlenkou obou pánů blíže samostatně seznámit proto, aby mohla být odpověď nalezena.
Kniha do obecného vlastnictví lidskému rodu
PANSOFIA
to jest
Všeobecná moudrost
založená na samé lidské přirozenosti tak,
že pomocí všech vrozených obecných znalostí,
vrozené touhy po dobru a správného poznání
snah a prostředků k dosažení touženého,
jakož i jejich řádného uplatnění při všech dílčích krocích
mohou VŠICHNI lidé zřetelně vidět VŠECHNO své dobro a zlo,
dobra dosáhnout, budou-li je sledovat po ZCELA neklamných cestách,
a zlu uniknout, budou-li mu unikat.
Aby bylo možné u celého lidského rodu dosíci dokonalého myšlení,
dokonalé řeči a dokonalého vytváření věcí,
a tím aby se konečně jednou mezi lidmi dosáhlo všeobecné svornosti,
aby se ze světa (uzná-li Bůh za dobré) vymýtily nesváry, je dílo
věnováno všem národům země